V roce 2020 jsme si připomněli 100. výročí obnovení ražby medailových produktů v podmínkách demokratické Československé republiky.
Kremnická mincovna je nejstarší dodnes existující mincovnou na světě. Privilegium na provozování mincovny získala Kremnica 17. listopadu 1328 od uherského krále Karla I. Roberta z Anjou. Bohatá historie mincovny ale mohla právě před sto lety skončit.
Po první světové válce se podnik nacházel v komplikovaných podmínkách. Maďarská armáda totiž odvlekla do Budapešti všechny zásoby kovu a stroje na přípravu razidel a ražbu. Po odchodu uherského vedení mincovny zůstal v Kremnici jediným medailérský odborník, vrchní rytec Josef Reisner.
V provizorních podmínkách po vpádu vojáků se razily dvě medaile k obnovení činnosti Matice slovenské. V následujícím roce vznikly vůbec první odznaky v historii kremnické mincovny. Jednalo se o dílo věnované VII. všesokolskému sletu v Praze.
Do října 1920, kdy přišla z Paříže dodávka prvního reprodukčního stroje, se na výrobu používaly staré razicí nástroje přizpůsobené rytectví. Čeští medailéři Josef Šejnost a Otakar Španiel si nechali vyrobit razicí nástroje pro některé svoje medaile v mincovnách v Paříži a Vídni.
Parametr medaile :
Materiál : bronz – patinovaný
Průměr : 60 mm
Váha : 122,60 g
Za oficiální začátek kremnické medailové produkce můžeme považovat až vydání plakety k 70. výročí narození prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Autorem a iniciátorem jejího vydání byl akademické sochař Jan Čejka, který nastoupil do služeb mincovny v září 1919. Plakety se kvůli absolutním nedostatku vhodných kovů razily z bronzu, který pocházel z hlavně kanónu darované ministerstvem obrany.
Od samého začátku oživení výroby vyvíjelo vedení mincovny snahu uplatnit produkci medailí na celém domácím trhu. A zájem o realizaci svých návrhů medailí měla také řada renomovaných českých medailérů. Do té doby razila většinu jejich medailérských prací vídeňská mincovna, která ale ležela už za státní hranicí a zejména za celní bariérou.
Podnik se od léta 1921 pravidelně účastnil výstav průmyslových produktů, kde představoval vzorky svých medailí a plaket a sváděl konkurenční boj hlavně s pražskými firmami s podobnou produkcí. I proto v roce 1924 vydal ilustrovaný katalog medailí, plaket a odznaků ražených v kremnické mincovně.
Parametr medaile :
Materiál : Ag – patinované
Průměr : 60 mm
Váha : 127 g
Medailérství kremnické mincovny je tak už sto let neoddělitelnou součástí vysoce technicky i výtvarně náročné produkce firmy. Ta velmi výstižně odráží paměť dějin i společenské dění. Projevují se v ní rozhodující okamžiky v řízení státu, jeho školství, průmysl a také zájmové spolky či jednotlivci. Výrobky kremnické mincovny nás provázejí na každém kroku. Patří mezi ně také sportovní, vojenské či policejní odznaky nebo plakety a medaile pamětní, příležitostní a v nejnovější době i personalizované.
Vrcholem medailérské produkce kremnické mincovny jsou nejvyšší státní řády Slovenské republiky. Zásluhou kremnických odborníků vznikly na půdě mincovny největší ražené medaile na světě. Stříbrná medaile vznikla k ukončení pontifikátu papeže Jana Pavla II. V roce 2006, má průměr 155 milimetrů a váží 1710 gramů.
Za posledních 100 let mincovna zažila šest politických režimů a vyrazila desetitisíce medailiérských produktů. Počet evidovaných položek už překročil úctyhodné číslo 28 000.
