Nejdůležitější osobou v mincovně byl vždy mincmistr, který odpovídal za kvalitu mincí či správnost ražby. Druhým nejdůležitějším úředníkem pak byl vardajn, mincovní kontrolor, který dohlížel, aby vyražené mince z každé jednotlivé tavby byly svými parametry v souladu s příslušnými předpisy. Mincovní činnost nezbytně vyžadovala vysokou kvalifikaci, a tak bývali v nejvyšších funkcích především muži znalí své profese. V osmdesátých a devadesátých letech 16. století a v třicátých letech století 17. překvapivě stanuly v čele dvou českých mincoven tři ženy.
Jako první získala funkci mincmistra v jáchymovské mincovně Lucie Kadnerová a působila v ní od srpna 1582 do června 1584. Byla vdovou po mincmistru Jiřím Kadnerovi, který řídil chod mincovny v Jáchymově od listopadu 1577 až do července 1582. Původně se na úřad mincmistra počítalo s Pavlem Hofmanem, který jáchymovskou mincovnu spravoval krátce po smrti Jiřího Kadnera. O udělení mincmistrovského úřadu však požádala spolu s dalším zájemcem právě Lucie Kadnerová a uspěla. Vedle ní působil v mincovně v postavení stejně odpovědného pracovníka Pavel Hofman.
Pro označení mincí v době působení v jáchymovské mincovně užívala Lucie Kadnerová mincmistrovskou značku svého manžela. Rovnocenné postavení Pavla Hofmana vedle Lucie Kadnerové dokumentují mince, které souběžně s mincemi Lucie Kadnerové měly značku Pavla Hofmana.
Lucie Kadnerová dostávala stejně jako její zesnulý muž roční mzdu 500 tolarů, Pavel Hofman si přišel jen na 200 tolarů ročně. V červnu 1584 pak Hofman Kadnerovou vystřídal. Při odchodu z vedení jáchymovské mincovny získala roční odměnu sto tolarů, kterou měla pobírat až do konce života.
Další dvě ženy zastávaly mincmistrovský úřad v pražské mincovně. Nejdřív to byla Zuzana Erckerová, která se obdobně jako Lucie Kadnerová ujala řízení provozu mincovny po smrti svého manžela Lazara Erckera. Mincmistrovskou funkci vykonávala od ledna 1594 až do září 1600, do jmenování nového mincmistra Jana Lasanze z Freidenecku
Pražská mincovna pod vedením Zuzany Erckerové pracovala stejně, jako tomu bylo za Lazara Erckera. Paní Zuzana se totiž podílela na její správě už za Erckerova života. Dokládá to dopis Karla z Biberštejna z 15. října 1589, v němž si nejvyšší mincmistr české komoře stěžoval na neslýchaný zjev, že v pražské mincovně vládne žena. Vedle Zuzany Erckerové vykonával funkci vardajna David Enderle z Burgstadtu až do roku 1603, kdy se stal mincmistrem v kutnohorské mincovně. Za působení Zuzany Erckerové byl hlavním dodavatelem zlaté a stříbrné suroviny pro ražbu mincí norimberský překupník Bartoloměj Albrecht, který zásoboval pražskou mincovnu už v době, kdy v jejím čele stál Lazar Ercker. Zuzana Erckerová si jako mincmistryně stěžovala na obtíže, které měla se zpracováním Albrechtových dodávek. Přesto za jejího vedení činil zisk, který určovala především mincovní hotovost, pololetně 2 000 tolarů. Pražskou mincovnu opouštěly mince s mincmistrovskou značkou, která byla totožná se znamením Lazara Erckera.
Odchodem Zuzany Erckerové z vedení pražské mincovny však odtud Erckerovo jméno nezmizelo. Od roku 1603 tu působil jako vardajn Erckerův syn Jan až do prosince 1614, kdy se stal nejvyšším perkmistrem.
Poslední z žen spjatých s českým mincovnictvím vedla pražskou mincovnu také po úmrtí svého manžela, jímž byl Tobiáš Schuster, v letech 1636 až 1637. Dorota Schusterová byla druhou manželkou Tobiáše Schustera, který měl z prvního manželství dcery Ludmilu a Zuzanu, z druhého pak syna Tobiáše Jindřicha. V době, kdy Dorota Schusterová odpovídala za chod pražské mincovny, měly mince mincmistrovskou značku, kterou převzala stejně jako její předchůdkyně po zesnulém manželovi.
Dorotou Schusterovou se uzavřelo působení žen ve funkci mincmistra v našich mincovnách. Od té doby až do roku 1857, kdy ukončila činnost poslední česká mincova v Praze, stáli v čele mincoven vždy muži.
groš 1583 – Lucie Kadnerová 
3krejcar 1636 – Dorota Schusterová 
tolar 1596 – Zuzana Erckerová
