Oběžné mince se razily za stavovského povstání v letech 1618 až 1620 v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Výjimečně pak vznikaly také ve 30. letech 17. století ve Slezsku. Dočasnou vládu zastávalo třicetičlenné stavovské direktorium, které 28. června 1619 […]
Stavovské mince se razily jen krátce Přečíst článek
Dvousetkoruna z roku 1993 patří k nejcennějším bankovkám. Poznat ji lze jednoduše: na stříbrném ochranném proužku není mikropísmem napsaná nominální hodnota, ale stojí tam text Republique du Zaire. Bankovka s chybotiskem vznikla v době, kdy Česká republika rychle potřebovala
Vzácná dvousetkoruna má cenu stovek tisíc Přečíst článek
Nejdůležitější osobou v mincovně byl vždy mincmistr, který odpovídal za kvalitu mincí či správnost ražby. Druhým nejdůležitějším úředníkem pak byl vardajn, mincovní kontrolor, který dohlížel, aby vyražené mince z každé jednotlivé tavby byly svými parametry v souladu s příslušnými předpisy. Mincovní činnost
Neslýchaný zjev: mincovnám vládly ženy Přečíst článek
Mincovna v Chebu vznikla za vlády Fridricha Barbarossy, který v někdejším slovanském středisku nechal v letech 1167 až 1179 vybudovat hrad, štaufskou falc, kde našla zázemí nová říšská mincovna. Kolem roku 1180 začala chebská mincovna razit široké polobrakteátové
Chebská mincovna naposledy razila při obléhání města Přečíst článek
Zlatou minci v nominální hodnotě deset tisíc korun vydala Česká národní banka k 1100. výročí úmrtí kněžny Ludmily. Mince ze zlata o ryzosti 999,9 se vydává ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany.
Zlatá mince připomíná 1100. výročí úmrtí kněžny Ludmily Přečíst článek
Pětihaléř se začal poprvé v Československu razit v roce 1923. Pětihaléř s letopočtem 1924 je nejvzácnější československou mincí, předpokládá se, že existuje maximálně několik desítek kusů. Pětihaléř se razil v mosazi, má průměr 16 milimetrů, hmotnost 1,6 gramu,autorem
Pětník z roku 1924 je nejvzácnější československou mincí Přečíst článek
Václav IV. byl českým a římským králem, synem Karla IV. a Anny Svídnické. V roce 1378 nastoupil po smrti Karla IV. na trůn. Za jeho vlády se v omezeném množství razily dukáty, hlavní produkcí byly ale pražské groše z mincovny v Kutné
Za vlády Václava IV. klesla kvalita grošů Přečíst článek
Vlašský dvůr, mincovna v Kutné Hoře byla přední českou středověkou mincovnou. Dolování a zpracování stříbra dokládají historické prameny už v 10. století, kdy v nedalekém Malíně pracovala slavníkovská mincovna. Počátky dolování souvisejí také se založením cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory
Kutnohorská mincovna měla 17 šmiten Přečíst článek
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská. Byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůně. Období její vlády
Osvícená Marie Terezie změnila mincovní systém a zavedla první papírové peníze Přečíst článek
V únoru r. 1894 byl dr. Rašín v procesu Omladiny, odsouzen výminečným soudem do vězení na dva roky. Již od vánoc r. 1893 byl vyšetřován na svobodě, neboť výminečný soud propustil Rašína, Sokola, Škábu a Antonína Hajna po tříměsíční vyšetřovací
6. díl – Josef Rašín. (ředitel měšťanských škol v.v.) – Pan policejní komisař Přečíst článek
