Mincovna v Chebu vznikla za vlády Fridricha Barbarossy, který v někdejším slovanském středisku nechal v letech 1167 až 1179 vybudovat hrad, štaufskou falc, kde našla zázemí nová říšská mincovna. Kolem roku 1180 začala chebská mincovna razit široké polobrakteátové chebské feniky. Výrazný vliv na počátek mincovnictví měl především Norimberk. Sepětí Chebu s touto říšskou mincovnou bylo tak silné, že chebské ražby kopírovaly ty norimberské. První chebské mince mají čtyřhranný střížek, ve středu mince základní motiv v tlustém, vystouplém kroužku a okolo plochu mince vyplňují půlobloučky, které zdobí ve svém středu převážně rostlinné motivy. Rubní strana je plochá a většinou nečitelná. Chebské feniky byly v oběhu hlavně
v západních Čechách, díky jejich vysoké kvalitě se jimi platilo také i v jižních Čechách a dokonce na Moravě.
V roce 1226 po obsazení Chebska Přemyslem Otakarem II. skončila ražba brakteátových feniků a nahradila ji ražba dvoustranných peněz. V 80. letech 13. století se předpokládá mincovní reforma, která přizpůsobila dosavadní dvoustranné peníze lehčím hallským denárům – haléřům.
Po mincovní reformě Václava II. v roce 1300 se chebská mincovna přesunula
do Kutné Hory. Karel IV. v roce 1349 mincovnu opět v Chebu povolil a přenesl
do města mincovnu Norimberskou. Mincovna byla v budově staré radnice a razila zřejmě vzácný brakteátový haléř s písmenem E podle německého názvu města Eger.
Do konce 14. století se razilo několik typů brakteátových haléřů s orlicí a čtyřmi písmeny E a haléř se znakem Chebu a opisem +EGER.
V letech 1384 až 1420 vznikaly městské ražby s omezeným oběhem, brakteátové haléře s polovinou orlice a čtvercovým mřížováním. Razily se až do poloviny
15. století a jednalo se o velmi nehodnotné mince s ryzostí asi 0,015 stříbra
V roce 1444 udělil Fridrich III. Chebu právo razit mince, tedy 1/7 pražského groše jednalo se o peníze kruhové nebo se čtyřrázem. Chebský fenik s říšskou orlicí uprostřed měl na vystouplém obvodě čtyři gotická písmena E, mezi nimi byly tečky nebo křížky. Druhou variantou byl fenik s městským znakem uprostřed
a na vystouplém obvodě s opisem +EGER.
V letech 1446 až 1506 se v Chebu razí takzvané nové haléře podle norimberského vzoru. Na lícní straně je chebský městský znak, na rubu je vyražené gotické E.
Další skupina haléřů je z let 1506 až 1520, do roku 1516 mají štít s městským znakem v perlovém kroužku a jsou jednostranné. Poté jsou ražby opět dvoustranné, na líci navíc s letopočtem a na rubu s gotickým E. Poslední haléře mají letopočet 1520. Po roce 1516 už není činnost mincovny doložená, po dlouhé přestávce se
ve městě razilo jen v roce 1743 při obléhání města francouzskými vojsky. Město tehdy kvůli nedostatku drobných mincí zajistilo ražbu nouzových krejcarů a tříkrejcarů z cínu. Nouzové mince byly v oběhu asi čtyři měsíce, pak se roztavily.