Český král a římský císař Karel IV. se narodil 14. května 1316 v Praze. Na přání své matky Elišky Přemyslovny dostal jméno Václav. Jméno Karel získal v roce 1323 po svém kmotrovi, francouzském králi Karlu IV. Sličném při biřmování na počátku svého sedmiletého pobytu ve Francii. Tento pobyt a zejména přátelství s Pierrem de Rosières, budoucím papežem Klimentem VI., výrazně ovlivnily jeho myšlení a tím do značné míry i vývoj českého státu. Do Čech se Karel vrátil na podzim roku 1333. V následujícím roce obdržel titul markraběte moravského a oficiální pověření zastupovat krále Jana Lucemburského v celém českém státě. Českým králem se stal po smrti Jana Lucemburského v srpnu 1346, už o měsíc dřív byl králem římským. Korunovace za císaře římského následovala v roce 1355.
Po celý svůj život Karel IV. usiloval o to, aby se české království a Praha staly hlavním centrem římské říše. Prvního velkého úspěchu dosáhl roku 1344, kdy na jeho žádost povýšil papež Kliment VI. pražské biskupství na arcibiskupství. Arcibiskupem s právem pomazat a korunovat české krále se stal Arnošt z Pardubic. Součástí jeho inaugurace bylo položení základního kamene Svatovítské katedrály na pražském hradě. V březnu roku 1348 vydal Karel IV. zakládací listinu Nového Města pražského, jehož založením se Praha stala největším městem celé římské říše. O měsíc později vydal zakládající listinu první univerzity ve střední Evropě, pražského vysokého učení, nynější Univerzity Karlovy.
Za vlády Karla IV. došlo k velkému rozvoji obchodu, řemesel a zemědělství. Z dnešního pohledu ale byla nejvýznamnější jeho podpora kultury, umění a vědy. Do Čech pozval mnoho vynikajících stavitelů, malířů a sochařů, nechal vybudovat řadu hradů, chrámů, klášterů a dalších významných staveb. Výrazně podporoval rozvoj písemnictví a práva, propagoval český jazyk, který se za jeho vlády stal jednou z evropských diplomatických řečí. Psal básně, legendy, vlastní životopis, sestavoval slovníky, vydával řády a zákony. K jeho nejvýznamnějším počinům v této oblasti patří vydání Zlaté buly z roku 1356. Jednalo se o první ucelený zákoník, jehož některá ustanovení platila až do rozpadu římské říše v roce 1806. Pro Čechy bylo důležité, že bula uzákonila řadu výsad pro český stát a českého krále.
I přes obrovský vzestup českého království mincovnictví za Karla IV. upadalo. Jakost pražského groše klesla z 840/1000 na 750/1000. Karel si to uvědomoval, a tak se synem Václavem IV. vydal v roce 1378 nový mincovní řád. Ten měl upravit snižující se ryzost pražských grošů na původní hodnotu. Při ražbě grošů mělo na sto hřiven stříbra připadat maximálně dvanáct hřiven mědi. Z jedné hřivny stříbra se mělo razit 70 grošů o hmotnosti 3,62 gramu. Mincovní řád z roku 1378 zřejmě nikdy nevstoupil v platnost, dosud se totiž nepodařilo najít pražské groše Karla IV. nebo Václava IV., které by mu odpovídaly.
Za vlády Karla IV. se razily také zlaté mince. Na líci mají králův portrét, na rubu českého lva. Na královských dukátech je do roku 1355 Karel IV. zobrazen s nízkou královskou korunou, po roce 1355 pak jde o císařské dukáty, na nichž má panovník korunu císařskou. Podle toho lze Karlovy dukáty alespoň přibližně datovat, i když na nich není letopočet.
Karel IV. zemřel večer 28. listopadu 1378 na silný zápal plic. Pohřební řeč 16. prosince jej poprvé oslovila jako otce vlasti.
Dukát královský před rokem 1356 Dukát královský před rokem 1356
