Jeden z nejstarších nepřetržitě vyrábějících podniků na světě – to je kremnická mincovna s téměř sedm století dlouhou uměleckou a řemeslnou tradicí.
Mincovnu založil v roce 1328 v tehdejší osadě Cremnychbana, kde se od 10. století těžilo zlato a stříbro, uherský král Karel I. Robert z Anju. Ten 17. listopadu 1328 povýšil Kremnici na svobodné královské město a zároveň ji přidělil prililegium na provozování mincovny.
Zlaté mince
Mince, které se zde začaly razit ze zlata ryzosti 23 karátů a 9 grénů, vznikly podle vzoru mincí z Florencie a zpočátku se jim říkalo florény. Latinský nápis na obdobné zlaté minci města Benátek končil slovy „iste ducatus“ a lidé tak tomuto druhu mincí začali říkat dukáty.
Všechny kremnické dukáty se vyznačovaly vysokou ryzostí zlata a díky tomu byly ve středověku nejtvrdší měnou ve střední Evropě.
Kremničtí mistři ovládali výjimečné technologie rafinace zlata. Zlatá produkce kremnické mincovny podle dobové statistiky v období 14. až 16. století zpracovávalo 1500 kílogramů zlata ročně a vyrazila 400 tisíc dukátů. Podle dochovaných záznamů se v Kremnici za celou historii vyrazilo 21,5 miliónu kusů dukátů. Jen materiál by při dnešních cenách zlata představoval jednu miliardu dolarů.
Stříbrné mince
Kvůli poklesu těžby zlata nahradily zlaté mince velké těžké stříbrné mince. První byly kremnické guldinery, které dal v letech 1499 až 1506 razit kremnický komorní hrabě Ján Turzo. V roce 1553 začala kremnická mincovaa razit tolary a půltolary jako oficiální platidla uherské monarchie. Tolarová měna v Uhersku zůstala až do zavedení korunové měny. Poslední typ, takzvaný spolkový tolar Františka Josefa I., se v mincovně razil naposledy roku 1867.
První medaile
Nejstarší známá kremnická medaile vznikla roku 1508 ke korunovaci tehdy dvouletého Ludvíka Jagellonského na uherského krále. Medaile o průměru tři centimetry se razila ve zlatě i stříbře. Hmotnost zlaté medaile 10,48 gramu odpovídala třem dukátům. Medaile byla velmi oblíbená, a tak její revers okopíroval v roce 1544 kremnický medailér Kryštof Füssl. Použil jej na medaili, která byla reakcí na nový turecký vpád do Uher.
První období kremnického medailérství se spojuje se jmény několika mistrů. Byli mezi nimi kromě Kryštofa Füssla například Lukáš Richter či Abraham Eysker. Jejich renesanční medaile dnes patří k největším sběratelským skvostům.
Rozvoj mincovny
Kremnická mincovna všechny tehdejší uherské mincovny překonávala technologickým zpracováním i velikostí produkce. Dobu nejvyšší produkce prožívala za vlády Marie Terezie, tehdy se v Kremnici razilo víc mincí než ve všech ostatních mincovnách monarchie dohromady. Po rakousko-uherském vyrovnání byla Kremnice jedinou mincovnou v Uhrách a razila ve velkých objemech zlaté a a stříbrné oběhové i pamětní mince a halířové mince z barevných kovů pro domácí oběh i některé državy monarchie.
Podniku se významně dotkly události za obou světových válek. Po té první zůstaly z mincovny jen prázdné budovy, veškeré zařízení a zásoby skončily v Budapešti. Na konci druhé světové války zase německé komando výbušninami zničilo zařízení celé razírny. V obou případech se podnik rychle vzpamatoval díky velké pomocí všech zaměstnanců.
V roce 1986 skončilo budování nového podniku, do kterého se přesunula celá výroba mincí. V původní budově mincovny zůstala jen produkce medailí. Kremnice byla do začátku 90. let minulého století jediný výrobcem mincového oběživa pro Československo. Od roku 1993 plní tuto úlohu ve službách Slovenské republiky, 23. ledna 1993 totiž začala ražba prvních slovenských desetikorun.
Za šestnáctiletou existenci slovenské korunové měny vyrazila mincovna přes 1,3 miliardy kusů oběhových mincí a víc než milión pamětních mincí. Po vstupu Slovenska do eurozóny začala výroba slovenských euromincí.
Od roku 2009 se v Kremnici kromě každoroční doražby euromincí razí také repliky historických mincí a medailí nebo nové náměty pro numizmatiky. Vznikají tam také oběhové mince pro latinskoamerické země, Srí Lanku, Mauretánii, Bělorusko, Slovinsko, Estonsko a mnoho dalších států. Mincovna vyváží 80 % produkce do zahraničí.