Nejvzácnější mincí rakouské zlatníkové měny je kutnohorský dvouzlatník z roku 1887 zhotovený ve vídeňské mincovně. Lícní stranu má shodnou s běžnými zlatníkovými mincemi, liší se ale stranou rubní, která zachycuje chrám svaté Barbory v Kutné Hoře. Ke vzniku této ražby se zavázal stát. Ten slíbil vydání zvláštní pamětní mince za stříbra vytěženého v kutnohorských dolech, které rakouské úřady převzaly do správy od původních podílníků sdružených v těžařské společnosti.
Kutnohorský dvouzlatník má ve srovnání s běžnými dvouzlatníky stejný průměr 36 milimetrů, ale mírně nižší hmotnost, namísto obvyklých 24,69 gramů je to jen 22,2222 gramů. Rubní strana nese místo říšského orla chrám svaté Barbory. Opis zní ECCL.S.BARBARAE PATRONAE FODIN.KVTTENBERGENSIVM, Chrám sv. Barbory, ochránkyně kutnohorských dolů. Nápis DVO/FLOR.-ARG.PVRI znamená Dva zlaté čistého stříbra. Mince má navíc ve hraně do hloubky vyražený nápis PRIMITIAE FODIN.KVTTENB.AB AERARIO ITERVM SVSCEPTARVM, v překladu Počátky kutnohorských dolů znovu obnoveny státní správou.
Přesný počet ražených kusů není známý, odhaduje se na pět set, proto jde o ražbu sběratelsky vzácnou. Vedle stříbrných mincí existují ještě měděné odražky a velmi vzácné odražky cínové.
